3.
Vlastnosti a účinky radonu na lidský organismus
(Radioaktivní plyn a jeho rozpadové
produkty
zůstávají v plicích a zhoubně působí na
lidský organismus.)
Radon
je přírodní radioaktivní plyn vznikající
rozpadem rádia (226Ra) (tzv. emanace) v podložních
horninách a zeminách. Má snahu unikat z
prostředí s vyšší hustotou prostředí (z
horniny a zeminy kde vznikl), do prostředí s
nižší hustotou (do ovzduší).
Tímto
je prakticky všudypřítomný a tvoří se svými
rozpadovými produkty normální složku venkovního
ovzduší. Je bez barvy, chuti a zápachu, chemicky
netečný (patří mezi inertní plyny tj. Ne, Ar,
Kr, Xe z 8. skupiny prvků v Mendělejevově
periodické soustavě prvků ). Radon se rozpouští
ve vodě, ale lépe se rozpouští v organických
látkách. Radon se s poločasem rozpadu 3,82 dne
následně rozpadá na tzv. dceřinné produkty
rozpadu radonu: kovy polonium, vizmut a olovo (viz
tab.1). Tyto kovy mají tu vlastnost, že se usazují
na povrchu prachových částic a tvoří tzv.
aerosoly, které se volně pohybují po místnosti
nebo sedají na předměty v objektech. Radon
bohužel neproniká jen do vnější atmosféry, ale
za předpokladu, že mu do cesty postavíme objekt,
proniká i do obytných místností tohoto objektu,
kde se koncentruje, rozpadá a vytváří část
vnitřního mikroklimatu, který negativně působí
na zdraví člověka.
Jsou
- li radon a jeho rozpadové produkty vdechnuty ať
už samotné, či usazené na aerosolové nebo
prachové částice, zůstávají v dýchacích
cestách, resp. v plicních sklípcích, kde se dále
rozpadají, přičemž "bombardují" tenkou
plicní výstelku s matečnými buňkami ( sliznici )
vysokými rozpadovými energiemi ( alfa, beta rozpad
). Tyto matečné buňky, které průběžně a po
celý život člověka dělením zajišťují
regeneraci výstelky, jsou zásahem záření
poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození ( mutace )
se kumulují a po překročení určité meze
nevzniká již při dělení funkční buňka
výstelky, ale buňka rakovinová. Tato buňka je
velká, nefunkční, rychle se množí a vytváří
nádor, který časem proroste plícemi a způsobí
smrt., Odborníci prokázali, že v případě
dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných
rozpadových produktů na plíce se prudce zvyšuje
možnost vzniku rakoviny ( viz obr. 4 ). Dle
dlouhodobých výzkumů a statistik se dá
konstatovat, že ze sta případů onemocnění
rakovinou plic přichází 84 % na vrub kouření a
zbývajících 16 % právě na choroby z ozáření
radonem a jeho rozpadovými produkty. U zmíněných
typů onemocnění se předpokládá, že s rostoucí
dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost
vzniku tohoto onemocnění a že neexistuje žádná
mezní, zdraví neškodná dávka, při níž k
onemocnění dojít nemůže. Vyhláškou je
stanovena pouze hranice, pří níž je ještě
riziko vzniku rakoviny únosné. Odborníci z UNSCEAR
( United Nations Scientific Committee on the Efects
of Atomic Radiation ) též odhadují, že celých 55
% z celkového průměrného ročního ozáření
lidského organismu je způsobeno radonem a jeho
rozpadovými produkty (viz obr. 5).
